|
|
Stanovení vybraných nutričních faktorů v některých druzích minoritního ovoce
Juráňová, Jana ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je stanovení určených výživových parametrů ve vybraných druzích méně známého ovoce, konkrétně v 10 odrůdách rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides L.), ve 12 odrůdách dřínu obecného (Cornus mas L.) a v 6 odrůdách zimolezu kamčatského (Lonicera caerulea var. kamtschatica). V případě zimolezu kamčatského byly analyzovány úrody ze dvou po sobě následujícíh let (2011 a 2012). Teoretická část práce byla zaměřena na historické, morfologické, taxonomické a nutriční aspekty jednotlivých rostlin a potravinářské či farmaceutické využití. Značná část práce je věnována charakteristice a možnostem stanovení významných obsahových látek, jmenovitě kyselině askorbové a polyfenolickým sloučeninám, především antokyanům. Obsahem experimentální části byl popis metod a výsledky analýzy celkové sušiny, titrovatelných kyselin, celkových polyfenolů, celkových antokyanů a kyseliny askorbové v plodech vybraných odrůd výše uvedených ovocných druhů. Na základě naměřených výsledků byly jednotlivé odrůdy a druhy ovoce vzájemně porovnány a zhodnoceny.
|
|
|
Podnikatelský plán v oblasti bio plodin
Krakovková, Lenka ; Milichovský, František (oponent) ; Bayerová, Vladimíra (vedoucí práce)
Diplomová práce je návrhem podnikatelského plánu pro založení společnosti SANDDORN s.r.o., která se bude zabývat pěstováním Rakytníku řešetlákového, zpracováváním a následným prodejem produktů z něj vyrobených. Firma hodlá vstoupit na trh se zdravou výživou, s možností specializace na výrobu biopotravin. V práci jsou vyhodnoceny předpoklady úspěchu podnikání, včetně finančního plánu, a návrhu postupných kroků pro realizaci firmy.
|
|
|
Méně tradiční rostlinné zdroje kosmetických surovin
Novotná, Petra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím méně tradičních rostlinných zdrojů v kosmetickém průmyslu. Zaměřila se konkrétně na bez černý, rakytník řešetlákový, kdouli obecnou, růži šípkovou a kopřivu dvoudomou. Látky izolované z těchto rostlin se mohou uplatnit v nejrůznějších kosmetických prostředcích. Na toto téma byla provedena rešerše, která se zaměřuje nejprve na historii a botanickou charakteristiku těchto pěti rostlin. Dále byly probrány významné látky obsažené v těchto rostlinách a specifikovány možnosti jejich využití nejen v kosmetickém průmyslu.
|
|
|
Zhodnocení fyzikálních a chemických parametrů plodů dosud méně využívaných druhů drobného ovoce a návrh nového nealkoholického nápoje z tohoto ovoce
Cetkovská, Jitka ; Krška,, Boris (oponent) ; Barták,, Petr (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá dosud méně využívanými druhy drobného ovoce, posouzením jejich fyzikálních a chemických parametrů a návrhem nového nealkoholického nápoje vyrobeného z jednoho ze studovaných druhů ovoce. Byly vybrány, optimalizovány a validovány titrační, spektrofotometrické, chromatografické a elektroforetické metody pro charakterizaci základních nutričních parametrů (sušiny, obsahu organických kyselin a sacharidů) a biologicky aktivních látek (vitaminu C, anthokyanů a fenolických látek). Byla také optimalizována příprava vzorků. Po tři roky (2010–2012) byl sledován obsah uvedených parametrů v několika odrůdách celkem pěti druhů drobného ovoce: v sedmi odrůdách rakytníku řešetlákového, v deseti odrůdách dřínu obecného, ve dvanácti odrůdách jeřábu ptačího, ve dvou odrůdách aronie černé a v sedmnácti odrůdách bezu černého. S využitím Duncanova testu, analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy byly největší rozdíly mezi jednotlivými odrůdami pozorovány především u rakytníku řešetlákového a jeřábu obecného, kde byly jednotlivé odrůdy snadno rozlišitelné na základě genetického původu. Na základě porovnání stanovených obsahových látek ve studovaném ovoci a ve spolupráci se soukromým potravinářským subjektem byl vybrán druh ovoce vhodný pro komerční využití – bez černý, jako významný zdroj anthokyanů a fenolických látek. Byl vytvořen návrh využití tohoto ovoce ve formě nealkoholického nápoje – ovocné šťávy nebo nektaru s podílem bezové šťávy. Z bezové a hroznové šťávy byly připraveny vícedruhové džusy nebo nektary o různém složení, které byly podrobeny senzorickému hodnocení. Nejlépe byly hodnoceny 100% ovocné šťávy připravené s 30–50% podílem bezové šťávy. Jejich složení bylo právně ochráněno. Na základě této ochrany byl společností zabývající se zpracováním ovoce uveden na trh výrobek – 100% ovocná šťáva s 10% podílem bezové složky kombinované s jablečnou a hroznovou šťávou.
|
|
|
Optimalizace extrakce bioaktivních látek z bylin do různých druhů méně známých olejových základů
Chytil, Dalibor ; Zemanová, Jana (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá optimalizací postupů pro extrakci bioaktivních látek lipofilního charakteru z plodů rakytníku řešetlákového (Hippophae Rhamnoides) do rozdílných druhů olejových základů s využitím jednoduché macerace. Teoretická část pojednává o charakterizaci této byliny, o jejím botanickém zařazení, tradičním použití, chemickém složení a léčivých účincích. Zvýšená pozornost je dále věnována charakterizaci jednotlivých druhů použitých rostlinných olejů. Konkrétně čajovníkový, čajovníkový organic, marakujový, kukui a kiwi olej. Experimentální část je zaměřena na aplikaci teoretických poznatků. U jednotlivých olejových základů byl stanoven profil celkových a volných mastných kyselin pomocí GC/FID a také základní tuková čísla. Při optimalizaci extrakce byl kladen důraz nejen na vliv použitého extrakčního činidla, ale také na dobu extrakce (1, 3, 5, 7, 10, 14, 21 a 66 dní). Maceráty byly průběžně podrobeny stanovení vybraných parametrů (celkové množství karotenoidů, celkové množství fytosterolů, lutein, neoxanthin, astaxanthin, stigmasterol, -sitosterol a vitamin E) s využitím UV-VIS spektroskopie a HPLC/PDA. Stejně tak bylo v průběhu macerace sledováno peroxidové číslo pro posouzení míry oxidační degradace macerátů. Výtěžnost celkových sledovaných parametrů v individuálních olejích se od sebe významně nelišila. Naopak u výtěžnosti jednotlivých vybraných sledovaných parametrů byly pozorovány významné změny. Zároveň statická macerace za námi stanovených podmínek nebyla příliš vhodná pro extrakci vitaminu E, stigmasterolu a celkových fytosterolů.
|
|
|
Vlastnosti a využití rakytníkového oleje
Trávníčková, Eva ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Práce pojednává o rakytníku řešetlákovém (Hippophae rhamnoides) a o vlastnostech a využití rakytníkového oleje. Rakytníkový olej obsahuje řadu významných látek, např. vitamin E, vitamin A, karotenoidy, flavonoidy, steroly, esenciální nenasycené mastné kyseliny a také se využívá jako podpůrný prostředek při léčbě kardiovaskulárních onemocnění a při léčbě rakoviny. Velký význam spočívá v jeho antioxidačních vlastnostech, při topických (dermálních) aplikacích chrání pokožku před UV-zářením a předčasným stárnutím. Urychluje také hojení ran a popálenin. V této práci jsou také zmíněny termoanalytické metody – diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC) a termogravimetrie (TG). Pomocí těchto metod byla studována termická a termo-oxidační stabilita a fyzikálně-chemické chování vzorku rakytníkového oleje. DSC metoda byla použita v režimu pomalého a rychlého chlazení vzorku v atmosféře dusíku. Tímto způsobem byla jednak zjištěna citlivost oleje na teplotní režim a také fakt, že výsledné endotermy neodpovídají teplotám tání čistých složek. Pomocí TG metody bylo zjištěno, že oproti očekávání nemá kyslík větší vliv na termo-oxidační stabilitu, degradace je způsobena především zvýšenou teplotou.
|
|
|
Stanovení vitaminu C kapalinovou chromatografií v plodech jednotlivých odrůd méně známých druhů ovoce
Cetkovská, Jitka ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o stanovení vitaminu C v různých odrůdách rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides, L.) a kdouloně obecné (Cydonia oblonga, Mill.). Teoretická část se zabývá obecnými informacemi o těchto méně známých druzích ovoce, jejich zdravotně významnými látkami a použitím. Jsou zde zmíněny i různé způsoby stanovení vitaminu C s důrazem na HPLC a extrakci vitaminu C z matrice. V experimentální části byla testováním šesti kolon vybrána nejvhodnější (Gemini C18, 150 x 4,6 mm; 5 m), na které byla provedena stanovení vitaminu C v různých odrůdách plodů kdouloně a rakytníku. Byly také zkoumány různé postupy úpravy vzorků pro analýzu a 2 různé separační systémy – systém s kyselinou šťavelovou a systém s fosfátovým pufrem a methanolem jako mobilní fází. Vitamin C byl stanovován jako kyselina askorbová.
|
|
|
Srovnání antioxidačních vlastností a absorbce UV záření u extraktů vybraných bylin, Spiruliny a jejich směsí
Farinasso, Giulia
Práce je zaměřena na hodnocení obsahu fenolických látek v extraktech bylin rakytníku řešetlá-kového, měsíčku lékařského a bezu černého, cyanobakterie spirulina a jejich směsí. Extrakty byly připraveny metodou extrakce podpořené ultrazvukem a dále hodnoceny prostřednictvím UV-VIS molekulové spektrofotometrie. Byla porovnána jejich celková antioxidační aktivita a schopnost pohlcovat UV záření při vlnové délce 355 nm. Pro extrakty vybraných bylin byl stanoven obsah rutinu prostřednictvím HPLC-DAD. V bezu černém a měsíčku lékařském byl jeho obsah stanoven na 1935,97 ± 98,39 μg.g-1 a na 233,035 ± 8,839 μg.g-1. Nejvyšší obsah fenolických látek byl stanoven v extraktu bezu černého a nejvyšší celková antioxidační aktivi-ta byla zjištěna pro extrakt měsíčku lékařského. Pomocí Pearsonovy korelace bylo zjištěno, že výsledky celkové antioxidační aktivity a absorpce UV záření korelují s celkovým obsahem fenolických látek pouze pro extrakt bezu černého. Byla vyhodnocena synergní působení použi-tých bylin ve směsi se spirulinou.
|
|
|
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek
Blecha, Jan ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent)
Rakytník řešetlákový (Hippophae Rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek ABSTRAKT Tato práce shrnuje dosavadní významné poznatky o chemickém složení plodů rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides L.). Bylo zjištěno, že zastoupení a množství jednotlivých chemických komponent je v bobulích různých vyšlechtěných kultivarů velice variabilní a také závislý na podmínkách, kde rostlina vyrůstala. Rakytníkové produkty jsou bohaté zejména na antioxidanty, jako je vitamín C (v množství až 2500 mg/100g čerstvých bobulí) a tokoferoly (481 mg/100 g plodů), flavonoidy (až 1100 mg/100 g čerstvých plodů) a karotenoidy (až 2139 mg/100g oleje). Mastné kyseliny v oleji jsou převážně nenasycené (až 89% všech mastných kyselin), v dominantních množstvích jsou v semenném oleji zastoupeny kyseliny linolenová a linolová a v dužinovém oleji kyseliny palmitoolejová a nenasycená palmitová. Tato práce se zaměřuje hlavně na shrnutí informací o chemickém složení a vlastnostech rakytníkového oleje. Dále je také poukázáno na obsah a účinky významných flavonoidů vyskytujících se v rostlině. Mezi významné biologické účinky rakytníku patří antioxidační působení, stejně jako vliv na správnou funkci kardiovaskulárního systému, hepatoprotektivní vlastnosti a u některých substancí i prokázaný protinádorový účinek. Díky tomu má...
|
|
|
Optimalizace extrakce bioaktivních látek z bylin do různých druhů méně známých olejových základů
Chytil, Dalibor ; Zemanová, Jana (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá optimalizací postupů pro extrakci bioaktivních látek lipofilního charakteru z plodů rakytníku řešetlákového (Hippophae Rhamnoides) do rozdílných druhů olejových základů s využitím jednoduché macerace. Teoretická část pojednává o charakterizaci této byliny, o jejím botanickém zařazení, tradičním použití, chemickém složení a léčivých účincích. Zvýšená pozornost je dále věnována charakterizaci jednotlivých druhů použitých rostlinných olejů. Konkrétně čajovníkový, čajovníkový organic, marakujový, kukui a kiwi olej. Experimentální část je zaměřena na aplikaci teoretických poznatků. U jednotlivých olejových základů byl stanoven profil celkových a volných mastných kyselin pomocí GC/FID a také základní tuková čísla. Při optimalizaci extrakce byl kladen důraz nejen na vliv použitého extrakčního činidla, ale také na dobu extrakce (1, 3, 5, 7, 10, 14, 21 a 66 dní). Maceráty byly průběžně podrobeny stanovení vybraných parametrů (celkové množství karotenoidů, celkové množství fytosterolů, lutein, neoxanthin, astaxanthin, stigmasterol, -sitosterol a vitamin E) s využitím UV-VIS spektroskopie a HPLC/PDA. Stejně tak bylo v průběhu macerace sledováno peroxidové číslo pro posouzení míry oxidační degradace macerátů. Výtěžnost celkových sledovaných parametrů v individuálních olejích se od sebe významně nelišila. Naopak u výtěžnosti jednotlivých vybraných sledovaných parametrů byly pozorovány významné změny. Zároveň statická macerace za námi stanovených podmínek nebyla příliš vhodná pro extrakci vitaminu E, stigmasterolu a celkových fytosterolů.
|
host ::
RSS.